image image image image image
Stylová selská kuchyně s autentickou pecí Obytná kuchyň je vybavena nádobím s krásnými hrníčky a televizí. Na peci je možné odpočívat a nahřívat se. Stravování je možné v restauraci pár kroků od chalupy, snídaně možné dohodnout s paní Mílou.
Hrusice, starobylá vesnička ve středních Čechách Hrusice jsou neodmyslitelně spojeny s dílem malíře a spisovatele Josefa Lady, který se zde narodil a prožil část života.
Nabízíme krásné ubytování přímo v centru Hrusic Starobylá ,zcela autentická chalupa s popisným číslem 1 přímo na náměstí ,nabízí komfortní bydlení s atmosférou Ladových obrázků.
Tři krásné, stylové ložnice se čtyřmi lůžky V prvním pokoji je ještě možné využít přistýlku. V horním patře je také WC s umyvadlem a sprchovým koutem. Ve spodním patře další ,kompletní koupelna.  
Ve vedlejším domě lze využít kosmetiku a masáže Paní domácí poskytuje služby kosmetiky a masáží ve vedlejším domku a pracuje s řadou originálních metod ,jako například baňkování, BIONIC, lávové kameny a mnohé další.
Pondělí, Prosinec 09, 2019

frontpage Toto je příběh míst a usedlostí, které jsou již více než tři staletí svědky historie hrusické obce.

Zároveň jsou tím, co v sobě tají životy, práci a osudy více než deseti generací hrusických hospodářů.

Nechť je tento příběh vzpomínkou a oslavou jejich životů.

frontpage “Z historie čísla popisného 1”

Grunt či zemědělská usedlost v místech, kde se nyní nachází čp.1, stávala nepochybně již v 17. století. Nicméně vzhledem k tomu, že tehdy neexistovala žádná přesná evidence, ani čislovaní nemovitostí (bylo zavedeno až za vlády cisařovny Marie Terezie), lze se jen dohadovat, který grunt uvádený v Berní rule z roku 1654 či později v tereziánském katastru stával právě v místě čp.1.

První ověřitelnou zprávou o majitelích statku čp. 1 je zpráva vztahující se k roku 1780. Tehdy je uváděn jako majitel pan Václav Štička. Je pravděpodobné, že v této době vlastnil Štičkův rod statek čp.1 již deIší dobu.

V roce 1793 doělo k významné události v historii tohoto statku. Tehdy se totiž původní grunt rozdělil na třetiny. Dvě třetiny připadly Václavu Štičkovi, jedna třetina pak jeho bratru Josefu Štičkovi. Majetek Václava Štičky evidován pod čp. 1 se pak stal tím, co je doposud existujícím objektem čp. 1 s přilehlými hospodařskými staveními, dvorem a zahradou (spolu s přislušnou částí polností). Josef Štička vystavěl na jedné třetině pozemku novou usedlost, která v Hrusicich doposud existuje pod čp.46.

O necelých dvacet let později (přesně v roce 1822) je v pozemkové evidenci uváděn jako majitel čp. 1 stále Václav Štička. K této nemovitosti bylo nalezelo tehdy celkem 23 jiter a 1453 čtverečných sáhů orné půdy a 14 jiter a 286 čtverečných sahů luk a zahrad. (V té době byl základem plošných měr tzv. vídeňský sáh, tj. 3,596652 čtverečné metry. Převedeno na současné měrné jednotky představovala výměra polnosti cca 13, 7583 ha a výměra luk a zahrad cca 8,1594 ha. Celkem tedy náIeželo k čp. 1 téměř 22 ha půdy. Jistě rozloha úctyhodná svědčící o tom, že statek náIežel k největšim v Hrusicich a jeho majitel mohl byt klasifikován jako tzv. sedlák- laník.) 

V červnu roku 1826 pak proběhlo důkladné "šacovani" (ohodnoceni) celé nemovitosti, kterým byla pověřena komise ve složeni: František Vávra (hrusický rychtář), J. Šimek, J. Šalda a J.Hanzel.

frontpage “Pokud se jedná o samotnou nemovitost, byla ohodnocena sumou 193 zlaté a 30 krejcarů. (Pro srovnání cena 1 krávy se tehdy pohybovala kolem 60 zlatých.) Hodnota pozemků příslušejících k číslu popisnému pak byla vyčíslena na 1496 zlatých a 26 krejcarů.”

Povinnost ročních kontribucí a úroků byla pro hospodáře stanovena na1 9 zlatých a 38 krejcarů. Ke gruntu se vázala rovněž v té době stáIe ještě existující robotní povinnost - hospodář byl povinen robotovat na panských polích 104 dny v roce s potahem a také robotovat v ručních pracích 19 dnů v roce.

Rod Štičků vlastnil čp. 1 až do roku 1868. V tomto roce grunt zakoupil rod Matysů, přesneji Josef a Marie Matysovi. Za grunt zaplatili celkem 679 zlatých. Případný rozdíl v ohodnocení nemovitosti a statku v porovnáním se "šacováním" z roku 1826 lze vysvětlit měnovými reformami, které se odehrály v Rakousku po bouřiivém roce 1848.

Prislusnici rodu Matysů hospodařili v čp. 1 po dlouhá desetiletí. Až ve třicátých letech 20. stoleti přebírá hospodářství pan Antonín Malý (narozen v Radějovicích), za kterého se provdala Marie, rozena Matysová. Poslední z rodu Matysů na gruntě umírá jako vyměnkář ve váIečném roce 1943. Jeho manželka Marie Matysová zemřela již v roce 1920.

frontpage “Umístění a charakter nemovitosti”

Hrusické čp.1 je starobylá zemědělská usedlost nesoucí typické znaky zemědělských usedlostí existujicich v českých obcích od 17. či 18. století.

Už samo číslo popisné 1, celková dispozice i umístění stavby svědčí o tom, že se jedná o jednu z nejstarších zemědělských usedlostí v Hrusicích.

Samotná nemovitost s přilehými hospodářskými budovami, dvorem a zahradou je umístěna (viz situační snímek z katastrální mapy) v centrální části hrusické obce. Nachází se v blízkosti tzv. "zlatého kříže Hrusic", totiž centráIni křižovatky obklopené nejvýznamnějšími hrusickými stavbami - kostel sv. Václava, budova fary, budova školy, budova Sejkovy hospody a budova bývalé Hořejší hospody.